Audio - dB vs. Watt II.
Autor textu: Petr Vostrý (květen 2001)
Soustředěná palba zaměřená na zákazníky prostřednictvím firemní propagandy může méně informovaným vnuknout přesvědčení, že kvalitní zesilovače začínají až od výkonu 2x100 wattů výše a reproduktory se zatížitelností menších než nějakých 100 wattů stačí stačí leda chudákovi.Že cíl bývá zasažen, dokládá příklad zákazníka, kterého ve známé pražské prodejně odborně zdatný prodavač marně přesvědčoval o tom, že 20% rozdílu mezi výkonem 80 a 100 wattů nemá žádný vliv na praktickou hlasitost. Podobně přesvědčení zájemci zdaleka nepředstavují výjimku, zřejmě i proto, že v některých prodejnách narazí spíše na tvrdou vodu než na podobně osvícení prodejní personál. Dnešní rozjímání našeho seriálu na téma skutečné výkonové potřeby budiž tedy věnováno těm milovníkům hudby, kteří jsou schopni své představy nebo budoucí investice přefiltrovat sítem racionálního uvažování.
Úvahy o tom, kolik hifi wattů ze svého zesilovače skutečně potřebujete ve svém obývacím a současně poslechovém prostoru, musí začínat citlivostí reproduktoru, kterou obvykle najdete v tabulce jeho technických vlastností. Např. velmi častá hodnota citlivosti 86 dB/1 W/1 m znamená, že daný reproduktor napájený výkonem 1 W (watt) o kmitočtu 1 kHz (kilohertz) vyvolá v mrtvé bezodrazové komoře akustický tlak 86 dB (decibelů) na měřícím mikrofonu, který je umístěn v ose měřeného reproduktoru a ve vzdálenosti 1 m od jeho membrány. Přestože takový údaj je v souladu s převažující zvyklostí i státní normou, moc vám o reproduktoru neřekne. Mnohem názorněji zde pomůže známá, v praxi lépe vyhovující německá norma DIN 45500, která pro kvalitní domácí reprodukci uvádí max. akustický tlak 86 dB ve vzdálenosti 3 m od reproduktorů, tedy právě tam, kde se při poslechu nejčastěji usadíme. Proti původní vzdálenosti 1 m je to nyní trojnásobek, takže pro akustický tlak 86 dB v poslechovém místě bude potřebný výkon přiměřeně větší. Na rozdíl od volného prostoru bez jakýchkoli odrazů, kde akustický tlak klesá úměrně s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje zvuku, v uzavřené místnosti se zvuk odráží od stěn, podlahy a stropu. Vzniká i znatelný dozvuk, takže akustický tlak v poslechové místnosti se příliš nezmenší ani při vzdálenějších reproduktorech, zejména jsou-li umístěny v blízkosti stěn nebo rohů, které výrazně podporují jejich vyzařování.
Protože obytné místnosti se značně liší svými rozměry, jejich vzájemným poměrem a dozvukem, závislým hlavně na vnitřním vybavení, výpočet potřebného výkonu je prakticky nemožný. Experimenty však ukazují, že v typickém obývacím pokoji o ploše mezi 20 až 30 m2 můžete v poslechovém místě při výkonu zesilovače 1 W očekávat přibližně stejný akustický tlak, jaký najdete v údaji o citlivosti příslušného reproduktoru. Zdá-li se vám zmíněných 86 dB podle normy DIN při nepřetržitém výkonu 1 W poněkud málo, můžete si pro klid duše uvažovaný výkon zdvojnásobit na 2 W, takže akustický tlak vzroste o +3 dB na 89 dB. Leckoho může překvapit zjištění, že pouhé 2 W výkonu zesilovače na kanál pravděpodobně vytvoří s běžnými reproduktory a běžné místnosti takový akustický tlak, který odpovídá hudební reprodukci až příliš hlasité pro většinu posluchačů. Samozřejmě vás napadne otázka, proč tedy všechny současné zesilovače třídy hifi mají jmenovitý výkon mnohonásobně vyšší. Odpověď je nasnadě: je to bezpodmínečně nutná výkonová rezerva hlavně proto, že ne všechny reproduktory mají zmíněnou poměrně vysokou citlivost 86 dB/1 W /1 m, že přirozený hudební signál obsahuje náhlé dynamické skoky s okamžitou potřebou zvýšeného výkonu pro nezkreslenou reprodukci a konečně že je už pro klidné svědomí dobré mít spolehlivou rezervu, aby ani při zvýšené hlasitosti prostě nemohlo nastat omezení výkonových špiček.
Jak velká by měla být rozumná výkonová rezerva, zjistíme poměrně jednoduchou úvahou. Počítejme raději s málo citlivými reproduktory s hodnotou akustického tlaku jen 83 dB/1 W/1 m, která mán dají úroveň 86 dB (podle DIN 45500) při výkonu zesilovače 2 W. Teď si musíme stanovit maximální využitelnou hodnotu akustického tlaku. V odborné literatuře najdeme poměrně jednotný názor, že špičkové hodnoty okolo 96 až 98 dB představují při domácím hifi poslechu tak značnou rezervu, která už s ohledem na snesitelnou hlasitost hudební reprodukce nebude zcela vyčerpána ani při maximálních špičkách zvukového snímku. Že přírůstek akustického tlaku 3 dB vyžaduje zvýšit výkon dvakrát, 6 dB čtyřikrát a 10 dB desetkrát.
Akustický tlak 86 dB / potřebný výkon 2W
Akustický tlak 89 dB / potřebný výkon 4W
Akustický tlak 92 dB / potřebný výkon 8W
Akustický tlak 95 dB / potřebný výkon 16W
Akustický tlak 96 dB / potřebný výkon 20W
Akustický tlak 98 dB / potřebný výkon 32W
Jaký je praktický rozdíl mezi zesilovačem 30 W a podobným o výkonu 60 W? Snadno nahlédnete, že podle předchozího odstavce jsou to pouhé 3 výkonové decibely.To je rozdíl, který například získáte pootočením regulátoru hlasitosti zhruba o jednu desetinu až dvanáctinu užitečného rozsahu. Některé odborné prameny tvrdí, že rozdíly hlasitosti 2 až 3 dB jsou pro většinu posluchačů natolik nenápadné, že v běžném provozu stěží rozpoznají. Pokud usoudíte , že například 30 W zesilovač je pro vás málo i s krátkodobou rezervou (angl. headroom) okolo 3 dB navíc, musíte sáhnout hlouběji do kapsy a pořídit si zesilovač aspoň 150 až 200 W, abyste zaznamenali podstatný rozdíl i v extrémních situaci. Pro vaši informaci dodávám, že taneční diskotéky, kritizované za poškozování sluchu nadměrnou hlasitostí, provozují svou hudební reprodukci obvykle mezi 100 až 115 dB akustického tlaku. Kdo si chce zřídit něco podobného ve vlastním bytě, najde na trhu více vhodných zesilovačů s výkonem od 2x100 do 2x500 W za příslušnou cenu. Jestliže však jako milovníci dobré hudby dáte přednost racionálnímu řešení, máte dnes na našem trhu velký výběr zesilovačů s udaným výkonem od 2x20 až 2x70 až 80 W. Některé z nich mají slušnou výkonovou rezervu a tak dobré dynamické vlastnost, že jim s klidem můžete otevřít své srdce i peněženku.