A A A

 

DVB-T je třeba rozvíjet hlavně proto, že v celé republice je nedostatek vysílacích frekvencí a není prakticky možné součastný stav v počtu vysílaných TV stanic změnit. Také kvalita DVB-T je trochu v jiné rovině. Není to však tím, že digitální = kvalitnější. Ve skutečnosti je to u TV vysílání právě naopak. Analogový TV signál je teoreticky kvalitnější - vysílá se více informací než u digitálního signálu, ale dnes je velice obtížné tento analogový signál dostat ke koncovému uživateli ve stejné kvalitě, jako se vysílá. Naproti tomu digitál má jednu nesmírnou výhodu - možnost kontroly. Tím je odolnější proti 

různému rušení a také u něj nevznikají "duchy" v obraze ( což jsou vlastně odražené signály, přicházející na anténu se zpožděním ). Navíc do digitálu lze vkládat spoustu dalších informací a tím může vzniknout více multimediální TV. A v neposlední řadě samozřejmě možnost vysílat více programů na jedné

frekvenci, díky čemuž digitální TV vlastně vznikla.

 

Z tohoto vidíme, že digitální vysílání je určitě velké plus. Ale proč neinvestovat raději do DVB-S?

Důvodů pro a proti je mnoho, od finančních až po technické a organizační, na výčet všech možností by nestačilo několik stran textu.

 

Snad jen několik pohledů z hlediska diváků.

DVB-S je více závislé na počasí. Pokud přijdou "těžké" mraky, nepomůže Vám ani třímetrová parabola a potom raději přepnete na pozemní vysílače a jste rádi, že je na co koukat, i když obraz není třeba zrovna 100%. U DVB-T těch 100% mělo být zaručeno ( alespoň doufám ). Další důležitý důvod ze strany diváka: na rozdíl od DVB-T (běžná anténa pro UHF) je u DVB-S je pro příjem potřeba parabola s výhledem na jih. Hodně diváků tento výhled prostě nemá ( Ve městech stíní sousední vysoký dům, nebo nemáte výhled na jih a majitel domu Vám nedovolí zasahovat do střechy. Na vesnici může překážet blízký vysoký les a s borovicemi pět metrů za domem si neporadíte a nikdo Vám je nedovolí vykácet, ...). Navíc multimedálnost DVB-S je taky o malinko omezenější než u DVB-T.

 

Investovat do obou digitálních systémů je zřejmě to jediné správné. A jak to vypadá v součastnosti? Vše na DVB-T je připraveno a čeká se jen na poslance, až schválí potřebnou legislativu. Což by mohlo znít optimisticky, pokud bychom ovšem měli alespoň průměrné poslance. Takže pokud nebydlíte v Praze a okolí ( kde již experimentálně DVB-T nějaký rok běží ) a spěcháte na kvalitní příjem, DVB-S je zatím jediným 100% systémem ( ovšem zatím bez TV NOVA ).

 

I když je podle mne DVB-T velice kvalitní a perspektivní technologie pro šíření televizního signálu, je dobré reálně zhodnotit potřebu jejího rozvoje při součastném stavu v naší republice. Oproti generálnímu řediteli naší nejsledovanější televize se domnívám, že náš reklamní trh je schopen uživit přinejmenším i dvě další komerční televize. Zde se ale bohužel u analogového šíření tv signálu dostáváme do neřešitelné situace. Volné vysílací frekvence pro televizní vysílání na našem území nestačí ani pro dostatečné pokrytí naší druhé komerční televize. Řešení lze tedy hledat pouze v digitálním přenosu televizních programů.

 

Zde nám svět technologií nabízí dvě možné cesty, a to DVB-S nebo DVB-T. Ideální řešení je samozřejmě vzájemné doplňování těchto dvou technologií přenosu tv vysílání. Není ovšem pravdou, že je nezbytně nutné provozovat obě. Ač se to některým čtenářům nezdá, DVB-T se od DVB-S liší nejvíce ve způsobu přenosu dat a tudíž není nelogické postavit tyto dvě technologie proti sobě.

 

Hlavní výhodou DVB-T oproti DVB-S je, při jejím dokončeném rozvoji pokrytí, absence venkovních přijímacích zařízení a mnohem snažší šíření regionálních stanic (ať již městských či oblastních). Naopak velkou nevýhodou je obrovská finanční zátěž nutná pro plný rozvoj DVB-T. Navíc v konceptu rozvoje DVB-T se počítá s DVB-S jako se záložním (a v některých případech i hlavním) zdrojem televizního signálu na terestrických vysílačích. Rozvoji DVB-T by hodně pomohl, nejen finančně, tzv. "tvrdý" přechod z analogového pozemního signálu na digitální, který bude letos aplikován v některých oblastech Německa (Braniborsko, Berlín), bohužel tohoto není v našich podmínkách možné využít.

 

Jelikož bude tedy zřejmě nezbytné všechny komerční stanice šířené přes DVB-T vysílat také přes DVB-S, nabízí se otázka, zda není jednodušší investovat peníze do rozvoje DVB-S. Základní princip digitálního vysílání (možnost vysílat z hlediska poptávky maximálně možný počet stanic) by takto zůstal zachován. I když je dnes český rozvoj DVB-S na přijatelné úrovni, většímu počtu vysílaných stanic brání velice malé procento domácností vybavených zařízením na příjem DVB-S. A v tomto by výrazně mohly pomoci peníze plánované na investice do DVB-T. Formou dotací na přijímací zařízení DVB-S a krátkodobými dotacemi, přísně kontrolovanými, na provoz českých televizních stanic šířených přes satelit, by tak rozvoj českého satelitního vysílání mohl doznat rychlého pokroku!

 

I když osobně jsem velmi tvrdým zastáncem DVB-T, není výše popsaná možnost vůbec nereálná, jak by se mnohým přívržencům DVB-T mohlo zdát. Jak jsem již uvedl, ideální cestou jsou oba tyto způsoby přenosu televizního signálu, ovšem je nutné si uvědomit, že na pozemní digitální vysílání bude potřeba vynaložit opravdu velké finanční prostředky, přičemž bez dalších dotací na přijímací zařízení nelze příliš očekávat jeho rychlé masové rozšíření mezi českými domácnostmi a tím bude návratnost vložených prostředků velice dlouhodobá.

 

Vzdát se docela rozvoje DVB-T v Česku by určitě nebylo (vzhledem k některým jeho, jen zdánlivě drobným, výhodám) rozumné, ale možná by stálo za úvahu tento rozvoj trošku přibrzdit a na jeho úkor postrčit raději české DVB-S. Nejhorší variantou pro televizního diváka je ale pouhé přibrzdění DVB-T, ke kterému dochází v součastné době.

 

Poznámka: Autor (GESPA, Parabola.cz) záměrně opomíjí technologii kabelové televize (ať již analogové či digitální). I když hraje CATV na jakémkoliv trhu určitě velice důležitou roli, není z ekonomických důvodů u této technologie reálné takové pokrytí domácností jako u DVB-S či DVB-T.

 

 

Konkurence pro DVB-T?

V říjnu zpřístupnil Český telekomunikační úřad (ČTÚ) kmitočtové pásmo 40,5 - 43,5 GHz pro komerční provoz tzv. Multimediálních rádiových systémů (MWS - Multimedia Wireless Systems). Česká republika je tak jedna z prvních evropských zemí, která bude využívat nové kmitočtové pásmo.

 

MWS - "kabelovka bez kabelů?"

Možností využití pásma MWS je hned několik. Pásmo může sloužit např. pro provozovatele kabelové televize pro její zpřístupnění v místech, kde není možný kabelový rozvod a k nabídce interaktivní televze nebo TV na objednávku. Svým způsobem může vysílání v pásmu MWS nahradit systém MMDS, který ČTÚ začátkem ledna 2002 zrušil kvůli potřebě použití frekvencí pro mobilní sítě nové generace (UMTS). Pásmo MWS je možné použít i pro telefonní služby alternativních operátorů či vysokorychlostní připojení internetu.

 

Využití pásma MWS je skutečně mnoho. Dokonce může být i plnohodnotnou alternativou k digitálnímu pozemnímu vysílání (DVB-T), která je zatím ve stádiích testů. Ekonomicky dostupný a levný provoz v pásmu MWS však doprovázejí i některé problémy: citlivost na povětrnostní vlivy, které mohou způsobit omezení dosahu systému a poruchy šíření rádiového signálu.

 

DVB-T

Jetliže nyní se hovoří již o všech možnostech komerčního využití pásma MWS, vysílání digitální terestrické televize (DVB-T) v České republice je plno otazníků. Vysílání DVB-T je totiž, jak jsme již uvedli, stále ve stádiu experimentálního vysílání a licence oběma společnostem Czech Digital Group a České radiokomunikace končí 31.12.2002. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RTV) by se měla na svém prosincovém zasedání touto problematikou zabývat. Vzhledem k nedořešené legislativě bude oběma společnostem prodloužena licence pro experimentální vysílání o jeden rok. Oba provozovatelé mají zájem o územní rozšíření zkušebního vysílání, stejně tak i o rozšíření programové nabídky.

 

Lze tedy předpokládat, že DVB-T bude v příštím roce rozšířeno i do dalších velkých měst ČR (Brno, Plzeň). Již nyní je v Praze a na území Středních Čech možné přijímat na 25.kanále (provozovatel České Radiokomunikace) a 46.kanále (Czech Digital Group) televizní programy ČT1, ČT2, Nova, Prima a nově také hudební TV Stanice O. Pro příjem digitální pozemní televize je zapotřebí digitální přijímač pro DVB-T. Mezi nejznámnější patří Humax CI-5100T a eMTech EM-1200.

 

 

Krátký test příjmu DVB-T

Ještě nedávno zdobily příbytky satelitních diváků pouze přijímače pro příjem analogových signálů ze satelitu. Vše změnila digitální satelitní televize (DVB-S), která přinesla kromě lepší kvality obrazu i zvuku větší množství přenášených programů na jednom satelitním transpondéru. Ceny za digitální přijímače, nezbytné pro příjem digitální komprimované televize, postupně začala klesat a to byl jeden z impulsů pro další rozvoj digitální satelitní televize.

 

Digitální vysílání, dříve nebo později, zasáhne většinu z nás. Digitální vysílání na satelitech (DVB-S) se stalo již běžnou věcí. Velkým překvapením pro diváky satelitní televize zřejmě nebude ani pozemní (terestrické) digitální vysílání DVB-T (Digital Video Broadcasting Terestrial). To by mělo zhruba do roku 2012 nahradit současné pozemní analogové vysílání.

 

Co přinese DVB-T?

DVB-T má spoustu pozitivních vlastností. Výběr z těch nejvýznamějších: Nejdůležitější změnou je přenos kvalitnějšího obrazu i zvuku v porovnání se současným analogovým vysíláním. Vysílaný digitální signál bude časem dostupnější, kvalitnější a bez jakéhokoliv šumu, nebo tzv. duchů v obraze. DVB-T nám přinese i větší množství programů, kmitočtové spektrum bude lépe využito. Na jednom vysílacím kanále bude přenášeno souběžně několik TV a R programů. Dále můžeme očekávat i další služby jako je přístup k internetu či objednání programů či zboží pomocí dálkového ovládání k přijímači přímo z obýváku prostřednictvím obrazovky.Digitální vysílání (DVB-T) přinese i několik problémů, které bude nutné vyřešit. Tou nejdůležitější je legislativa. V současném zákonu o R a TV vysílání chybí pasáž o DVB-T. Zatím není jasné, kdo bude vysílaný multiplex (či multiplexy) spravovat a jak budou uspořádány. Zda v jednom bude vysílat Česká televize spolu s komerčními subjekty či zda budou existovat 2 multiplexy (jeden České televize a druhý komerčních TV). Druhý případ by byl pro ČT zvlášť výhodný, neboť by ČT mohla efektivně využívat datový tok podle vysílaných scén u jednotlivých programů (připomeňme, že ČT chce vysílat vedle ČT1 a ČT2 i programy ČT3 a ČT4, z nichž jeden by byl určený pro zpravodajství a druhý pro vzdělávání. Další nevýhodou DVB-T je nutnost použití k současnému televizoru i digitální set-top-box, nebo televizor, který již podporu DVB-T obsahuje. Cena set top boxu pro DVB-T se v ČR v současnosti pohybuje okolo 10 - 18 tisíc Kč podle značky a vybavení přijímače, v případě televizoru s podporou DVB-T je cena vyšší zhruba o 20%.

 

Jaká je současná situace v ČR?  (březen 2002)

V současné době probíhá zkušební vysílání ve standardu DVB-T v Praze a ve Středních Čechách na dvou vysílaných kanálech. Na 25.kanálu provozují multiplex České radiokomunikace a.s. a na 46.kanálu společnost Czech Digital Group a.s. 

I když se jedná o zkušební provoz DVB-T, je na domácím trhu v současné době nabízeno již několik modelů digitálních přijímačů, které jsou určeny pro příjem digitální terestrické televize. Rozhodli jsme se na některém přijímači DVB-T příjem vyzkoušet. Použili jsme dostupný model Humax CI-5100T, který se ve většině vlastností shoduje se "satelitním" modelem Humax CI-5100. Přijímač stejného designu má 2 sloty standardu Common Interface, 4000 programových předvoleb, podporu Dolby Digital a další podobné vlastnosti.

 

Jak jsme testovali...

Úvodem je nutné poznamenat, že příjem digitálního terestrického signálu byl uskutečněn v Praze, konkrétně v Praze 4 Krč, kde jsme testy provedli na sídlišti, kde mohou být určité problémy s kvalitním příjmem analogové televize, neboť v okolí je několik výškových budov.

Po propojení nezbytného SCARTu televizoru s receiverem a připojení širokopásmové antény (tzv. síto) do přijímace Humax jsme set-top-box připojili do elektrické sítě.

Menu Humaxe CI-5100T je koncipováno stejně jako u nejprodávanějších modelů Humax 5500 či 5400(Z), liší se pouze v některých možnostech. Základní menu obsahuje položky TV/R nabídka, Dětská pojistka, Instalace a Užitečnost. Pro naladění programů v menu postupně potvrdíme položky INSTALACE - VYHLEDÁVÁNÍ VYSÍLÁNÍ - JEDNODUCHÉ LADĚNÍ. Zde zadáme číslo kanálu na kterém je vysílán digitální multiplex. Zadali jsme 25.kanál a potvrdili vyhledávání tlačítkem OK. Bohužel, žádný multiplex jsme na uvedeném kanálu nenaladili. V uvedené lokalitě zřejmě nebyl k dispozici dostatečný signál. 

V menu jednoduché ladění jsme tedy zadali číslo kanálu dalšího multiplexu - 46.kanál. Na tomto kanále provozuje zkušební pozemní vysílání společnost Czech Digital Group. Přijímač naladil 4 televizní a 3 rozhlasové programy. V TV nabídce se objevily programy TV Prima, TV Nova, TV3 CZ a ČT1. Komerční stanice obsahovaly teletext, u ČT1 teletextové informace chyběly ale bylo zde zkušebně vysíláno EPG s informacemi o zkušebním provozu DVB-T. Mezi rádii jsme našli dva programy Českého rozhlasu - Radiožurnál a stanici Praha a dále pak Rádio Proglas.

Všechny vysílané programy byly přijímány ve velmi dobré kvalitě.

 

Poté jsme vyzkoušeli příjem DVB-T i na "kus drátu". I v tomto případě byl signál bez problémů a nevznikaly tzv. duchy, které známe při příjmu analogové pozemní televize. Tato vlastnost DVB-T při použití jakékoliv všesměrové antény umožní v budoucnu při dostatku signálu přijímat programy v DVB-T např. i při jízdě autem.

 

Zmiňme se ještě o přijímači Humax CI-5100T. Ladění programů v menu INSTALACE - LADĚNÍ PROGRAMŮ obsahuje tři způsoby, jak naladit vysílané multiplexy. V prvém případě "ladění jednoduché", kde stačí zvolit kanál, který má přijímač prohledat a příp. u některých položek zvolit AUTO (automatické naladění). Další je "rozšířené ladění" zde zadáváme kmitočet (nikoliv kanál) na kterém je vysílaný multiplex a můžeme nastavit více parametrů, které ovlivňují výsledek vyhledávání. A konečně je zde i AUTOMATICKÉ LADĚNÍ, které umožňuje nastavit počáteční a koečný kanál kanál (od.. do..), který má Humax automaticky proladit.

Jako většina modelů přijímačů Humax řady 5nnn, obsahuje i CI-5100-T v menu STATUS položku "Aktualizace STB". Oproti satelitním přijímačům Humax, kde je soft stahován ze satelitů Astra/ Hot Bird či NileSat, je u modelu CI-5100T software možnost stáhnout z některého digitálního multiplexu (DVB-T), za předpokladu, že sw je provozovatelem vysílán. Tato možnost v ČR zatím nepřichází v úvahu. V současnosti je možné aktualizovat s/w v modelu 5100T pouze prostřednictvím souborů z netu pomocí PC.

 

Závěr

Digitální multiplex DVB-T společnosti Czech Digital Group je v ČR vysílán zatím jen v Praze, prostřednictvím tří vysílačů Strahov, Ládví a Zelený Pruh na 46.kanále. V multiplexu je zastoupena i nejsledovanější domácí stanice - TV Nova. Je to v současnosti jediná možnost příjmu této stanice v digitálu.V další fázi DVB-T bude vysílání postupně spuštěno v Brně, Plzni, Hradci Králové, Ostravě a dalších městech. Pravidelné vysílání DVB-T by mělo začít začátkem roku 2003. Určitě zajímavý dárek k 50ti letému výročí zahájení TV vysílání u nás. Podrobnější informace o DVB-T a provozovateli Czech Digital Group najdete např. na adrese http://www.digitv.cz

« Zpět | Tisk