A A A

Fakta o zvuku

Autor textu: Daniel Březina, Hi-Fi Voice (duben 2013)

Protože ne každý se jistě přesně orientuje v tom, jaký nástroj vlastně kde a jak hraje, rozhodli jsme se udělat pro vás takový malý přehled. Jedná se o frekvenční rozsah akustických nástrojů, nepřipojených na zesilovače a snímaných v reálném prostoru ze vzdálenosti jednoho metru. Až se s vámi tedy bude příště opět někdo hádat o tom, že piano přeci nemůže hrát hlouběji než kontrabas, nebo že housle neumí vytvořit více „hluku" než vlak metra, pozvěte ho sem...

Několik poznámek na úvod:

- nástroje jsou čistě akustické

- jde o slyšitelný pracovní rozsah

- frekvence se týkají pouze základních tónů, nepočítá se zde tedy s vyššími harmonickými

- jde pouze o malý výběr často používaných nástrojů

Zde je výběr nástrojů, s nimiž se můžete setkat v nahrávkách orchestrálních i komorních skladeb klasické hudby.

NÁSTROJ : ROZSAH V Hz

koncertní piano : 28 - 4 186
kontrabas : 41 - 247
tuba : 44 - 349
cello : 65 - 988
trombón : 82 - 494
kytara : 82 - 880
lesní roh : 110 - 880
viola : 130 - 1 174
klarinet : 165 - 1 570
trumpeta : 165 - 988
housle : 261 - 3 136
flétna : 261 - 3 349

Zde jsou hlasy dle definic, podle kterých se určují v klasické opeře.

HLAS : ROZSAH V Hz

bas : 87 - 349
baryton : 98 - 392
tenor : 130 - 494
kontraalt : 131 - 698
soprán : 247 - 1 175

Závěr? Téměř veškerou práci při reprodukci lidských hlasů a klasických akustických instrumentů odvede středový a basový reproduktor. Nedílnou součástí hudby jsou ale kromě základních tónů také harmonické frekvence – například i masivní kostelní zvon, dunící hluboko v basovém pásmu, vyprodukuje harmonické sahající předaleko za rozlišovací schopnosti lidského sluchu (a tam si svůj díl práce odvede už i tweeter).

Bez zajímavosti není ani přehled toho, jaký akustický tlak umí jednotlivé nástroje vytvořit. K tomu bychom si však měli nejdříve zopakovat něco málo teorie.

Decibelová škála je logaritmická stupnice, v níž například 95dB znamená dvojnásobnou hlasitosti oproti hodnotě 85dB. Fyzikálně řečeno, jde o trojnásobné zvukové zatížení. Mimochodem, budete-li dlouhodobě vystaveni hluku cca 85dB, pravděpodobným důsledkem bude úplná ztráta sluchu (což je dosti děsivé v kontextu níže uvedeného přehledu), například 8 hodin vystavení této úrovni hluku je stejně nebezpečné, jako poloviční doba při úrovni 88dB.

ÚROVEŇ (v dB) : konkrétní příklad

0 : práh slyšení, zvukotěsná místnost
10 : ševelení listů ve vánku
20 : šepot
30 : tichá konverzace v knihovně
40 : běžná konverzace v tiché místnosti
50 : běžná konverzace ve venkovním prostředí
60 : hluk v obchodním domě (bez ambientní hudby)
70 : městská ulice
80 : hlučná open space kancelář
85 : práh rizika trvalého poškození či ztráty sluchu
90 : projíždějící vlak metra
100 : pneumatické kladivo na vzdálenost 3m
110 : vzlet vrtulového letadla
100 - 120 : typický rockový koncert
120 : vzlet proudového letadla a práh bolesti

Nyní vezměme poměrně reprezentativní šestici nástrojů, u nichž si předvedeme, jakého akustického tlaku jsou schopny na vzdálenost první řady v koncertní síni. Můžete si také udělat zajímavou představu o dynamice jednotlivých nástrojů. Nejde však o dogma, příklady vychází z měření konkrétních nástrojů, pročež je třeba brát hodnoty jako orientační.

NÁSTROJ : ROZSAH V dB

basový buben : 35 - 115
cimbál : 40 - 110
varhany : 35 - 110
piano : 60 - 100
trumpeta : 55 - 95
housle : 42 - 95

Jste překvapeni? Kdo by věřil, že cimbál může při maximálním vypětí hrát stejně hlasitě jako Rolling Stones na open air koncertě. Kdo by tušil, že dramatická část varhanního recitálu přehluší i sbíječku. Tak či tak doufáme, že vám tento text pomohl k lepší orientaci v problematice reprodukce zvuku a snad vám umožní pro příště ještě lépe a přesněji srovnat dojmy z živých a reprodukovaných vystoupení.

« Zpět | Tisk

VSTUPTE