Fakta o zvuku
Autor textu: Daniel Březina, Hi-Fi Voice (duben 2013)
Protože ne každý se jistě přesně orientuje v tom, jaký nástroj vlastně kde a jak hraje, rozhodli jsme se udělat pro vás takový malý přehled. Jedná se o frekvenční rozsah akustických nástrojů, nepřipojených na zesilovače a snímaných v reálném prostoru ze vzdálenosti jednoho metru. Až se s vámi tedy bude příště opět někdo hádat o tom, že piano přeci nemůže hrát hlouběji než kontrabas, nebo že housle neumí vytvořit více „hluku" než vlak metra, pozvěte ho sem...
Několik poznámek na úvod:
- nástroje jsou čistě akustické
- jde o slyšitelný pracovní rozsah
- frekvence se týkají pouze základních tónů, nepočítá se zde tedy s vyššími harmonickými
- jde pouze o malý výběr často používaných nástrojů
Zde je výběr nástrojů, s nimiž se můžete setkat v nahrávkách orchestrálních i komorních skladeb klasické hudby.
NÁSTROJ : ROZSAH V Hz
-
koncertní piano : 28 - 4 186
-
kontrabas : 41 - 247
-
tuba : 44 - 349
-
cello : 65 - 988
-
trombón : 82 - 494
-
kytara : 82 - 880
-
lesní roh : 110 - 880
-
viola : 130 - 1 174
-
klarinet : 165 - 1 570
-
trumpeta : 165 - 988
-
housle : 261 - 3 136
-
flétna : 261 - 3 349
Zde jsou hlasy dle definic, podle kterých se určují v klasické opeře.
HLAS : ROZSAH V Hz
-
bas : 87 - 349
-
baryton : 98 - 392
-
tenor : 130 - 494
-
kontraalt : 131 - 698
-
soprán : 247 - 1 175
Závěr? Téměř veškerou práci při reprodukci lidských hlasů a klasických akustických instrumentů odvede středový a basový reproduktor. Nedílnou součástí hudby jsou ale kromě základních tónů také harmonické frekvence – například i masivní kostelní zvon, dunící hluboko v basovém pásmu, vyprodukuje harmonické sahající předaleko za rozlišovací schopnosti lidského sluchu (a tam si svůj díl práce odvede už i tweeter).
Bez zajímavosti není ani přehled toho, jaký akustický tlak umí jednotlivé nástroje vytvořit. K tomu bychom si však měli nejdříve zopakovat něco málo teorie.
Decibelová škála je logaritmická stupnice, v níž například 95dB znamená dvojnásobnou hlasitosti oproti hodnotě 85dB. Fyzikálně řečeno, jde o trojnásobné zvukové zatížení. Mimochodem, budete-li dlouhodobě vystaveni hluku cca 85dB, pravděpodobným důsledkem bude úplná ztráta sluchu (což je dosti děsivé v kontextu níže uvedeného přehledu), například 8 hodin vystavení této úrovni hluku je stejně nebezpečné, jako poloviční doba při úrovni 88dB.
ÚROVEŇ (v dB) : konkrétní příklad
-
0 : práh slyšení, zvukotěsná místnost
-
10 : ševelení listů ve vánku
-
20 : šepot
-
30 : tichá konverzace v knihovně
-
40 : běžná konverzace v tiché místnosti
-
50 : běžná konverzace ve venkovním prostředí
-
60 : hluk v obchodním domě (bez ambientní hudby)
-
70 : městská ulice
-
80 : hlučná open space kancelář
-
85 : práh rizika trvalého poškození či ztráty sluchu
-
90 : projíždějící vlak metra
-
100 : pneumatické kladivo na vzdálenost 3m
-
110 : vzlet vrtulového letadla
-
100 - 120 : typický rockový koncert
-
120 : vzlet proudového letadla a práh bolesti
Nyní vezměme poměrně reprezentativní šestici nástrojů, u nichž si předvedeme, jakého akustického tlaku jsou schopny na vzdálenost první řady v koncertní síni. Můžete si také udělat zajímavou představu o dynamice jednotlivých nástrojů. Nejde však o dogma, příklady vychází z měření konkrétních nástrojů, pročež je třeba brát hodnoty jako orientační.
NÁSTROJ : ROZSAH V dB
-
basový buben : 35 - 115
-
cimbál : 40 - 110
-
varhany : 35 - 110
-
piano : 60 - 100
-
trumpeta : 55 - 95
-
housle : 42 - 95
Jste překvapeni? Kdo by věřil, že cimbál může při maximálním vypětí hrát stejně hlasitě jako Rolling Stones na open air koncertě. Kdo by tušil, že dramatická část varhanního recitálu přehluší i sbíječku. Tak či tak doufáme, že vám tento text pomohl k lepší orientaci v problematice reprodukce zvuku a snad vám umožní pro příště ještě lépe a přesněji srovnat dojmy z živých a reprodukovaných vystoupení.