A A A

 

Obdobně, jako kdysi byly do volných míst černobílého televizního signálu doplněny údaje o barvě, a sledování televize tak dostalo zcela nový rozměr, jsou k rádiovému kmitočtu připojovány další údaje. U analogového rozhlasového signálu však nenastal kvalitativní skok jako u černobílé televize, protože zvuk již není ničím obohacen a je z důvodů kompatibility přenášen v dosavadních technických normách a tedy určité standardní kvalitě. Došlo ovšem k rozšíření možností a poskytovaných služeb. Tyto přidávané kódy a data jsou schopny zužitkovat pouze přijímače označené písmeny RDS - Radio Data System, což není nutno překládat nebo dokonce RDS-EON, což si vysvětlíme později. Informace a možnosti RDS lze rozdělit podle věcného hlediska na Self promotion, tedy vlastní "sebe propagaci" jednotlivých stanic, kdy se na displeji zobrazují či proplouvají údaje, jako je název stanice, reklamní slogan či krátká upozornění na program, který posloucháte. Dále to jsou pasivní služby, což je například signál přesného času přímo nastavující časový a datový údaj ve vašem receiveru či tuneru. Současným vrcholem je přímá aktivní spolupráce přijímače s vysílačem, a to s větší či menší účastí posluchače. Pochopitelně jsme se zmínili pouze o obecně přístupných informacích, viditelných a využitelných každým, kdo si koupí patřičně vybavené rádio. Vedle nich jsou ovšem v signálu RDS obsaženy mnohé pomocné informace nebo je tu i připravený prostor pro přísně adresné zprávy.

 

Nejdříve se zmíním o těch viditelných, sledovatelných a vědomě používaných funkcích. Jsou to: PS - Program Service name (název programu), PTY - Program Type (typ programu), TP - Traffic-Program identification (identifikace dopravního hlášení), TA - Traffic-Anouncement identification (oznámení dopravního hlášení), M/S - Music/Speech switch (přepínač hudba řeč), PIN - Programme Item Number (číslo programové položky), RT - Radio Text (radiotext), TDC - Transparent Data Channel (transparentní datový kanál), EON - Enhanced Other Networks (rozšířené informace o jiných sítích), CT - Clock-Time and date (úplný časový údaj).

 

Nyní se zmiňme o vnitřně využívaných vlastnostech systému RDS, tedy těch, jež jsou určeny pouze pro řízení obvodů rádia nebo k ovládání speciálních funkcích. Jedná se o: AF - Alternative Frequencies (seznam alternativních kmitočtů), DI - Decoder Identification (identifikace dekodéru), IH - In-House applications (uživatelské aplikace), RP - Radio Paging (rádiový paging), EWS (systémy tísňových výstrah), TMC (kanál dopravních zpráv), PI - Program Identification (identifikace programu).

 

Možnosti RDS jsou již v současnosti značné a význam tohoto fenoménu poroste i tím, čím více bude využíván. Jako zajímavost závěrem bych uvedl i vysílání korekčních dat k systému GPS (Global Positioning System), který slouží k přesnému určení pozice například jachty či automobilu. Přesnost těchto dat je z vojenských a bezpečnostních důvodů globálně narušována. A v této chvíli nastupuje místní vysílání RDS, v němž jsou obsažena data pro nalezení pozice až na centimetrovou přesnost. Tyto informace jsou vysílány lokálně (u nás ji zatím přenáší pouze kmitočet 92,6 MHz z Prahy ve spolupráci s ČVUT), a proto je není možno zneužít ve větším měřítku. Doufám, že jsem nevyzradil žádné vojenské tajemství.

 

Co jednotlivé zkratky znamenají?

 

AF – Pokud rádio mění místo a tím i svou polohu vůči vysílači, může se dostat do místa, kde sledovaný příjem slábne. To zcela běžně nastává u autorádií v jedoucím autě. Shodná stanice ovšem může být vysílána i na jiné, v právě projížděném místě silnější frekvenci. Proto jsou v údajích RDS vysílány u jednotlivých stanic také seznamy alternativních frekvencí, které umožní zkrátit vyhledávací čas při přepnutí na tuto "náhradní" frekvenci. To vše je pochopitelně možné, pokud přijímač disponuje pamětí pro tyto seznamy a dovede informace v nich obsažené využít. A také pokud frekvence, na které seznam odkazuje, obsahují RDS se stejným PI kódem. Pokud PI kód chybí, ladění radiopřijímače neustále odbíhá na nabídky alternativních frekvencí, ale vrací se opět zpátky na původní kmitočet a tím znepříjemňuje poslech. Takové AF pak nemají být uváděny. Například Radio Alfa na frekvenci 96,6 odkazuje na alternativní kmitočty, na něž však tuner není schopen automaticky přeladit, protože na nich nejsou vysílány údaje RDS.

 

DI – Identifikace dekodéru je interní informací pro přijímač, který ze šestnácti možných módů (nebo jejich kombinací) je nutno vybrat, aby vysílané signály byly správně rozluštěny.

 

EON – Do začátku prosince roku 1998 platil stav, že tuto službu, tedy Rozšířené informace o jiných sítích, v ČR neposkytuje žádná stanice. Po tomto datu začaly údaje EON vysílat stanice Eldoradio a Faktor 1 i 2. Tato služba umožňuje přijímači sledovat i jiné programy než ty na naladěné frekvenci a průběžně doplňovat informace do paměti. Jsou to například vlastní seznamy alternativních frekvencí. Přijímač s dekodérem RDS-EON umožňuje i přepínat z frekvence na frekvenci a je pak schopen vnímat několik programů jako jeden. Pochopitelně je nereprodukuje najednou, ale sestavuje dle pokynů jednolité vysílání. To je vhodné například u regionálních modifikací reklamních a jiných vstupů do společného programu. Využití je pochopitelně širší, zvláště při budoucím rozšíření stanic využívajících tuto možnost. Pro přepínání alternativních frekvencí dle dostupnosti je výhodné, když vaše autorádio obsahuje dva tunery (jako například Blaupunkt New York), kdy jeden hraje a druhý ladí alternativu a samotné přepnutí je pak naprosto neznatelné.

 

EWS – Systémy tísňových výstrah slouží k přenosu kódovaných zpráv určených pouze do povolaných rukou. Tyto informace jsou vysílány pouze v případě krajní nouze a jsou vyhodnocovány jen zvláštními přijímači, které jsou schopny se včas přeladit na frekvenci vysílající tuto zprávu.

 

IH – In-House applications, tedy uživatelské aplikace, slouží pouze pro interní potřebu rozhlasových stanic pro označování původu příspěvku, dálkové přepínání nebo pro paging zaměstnanců. Konečný uživatel, tedy posluchač se s těmito informacemi nedostane do styku. Navíc každá si organizace může určit vlastní kódování.

 

M/S – Tato funkce RDS umožňuje vlastní nastavení vzájemného poměru hlasitosti hudby a mluveného slova. Zatím pouze teoreticky, protože není využívána. Signál obsažený ve frekvenci by odlišil přenášený program a přijímač obsahující dva paměťové mody hlasitosti by umožnil poslouchat hudbu hlasitěji než moderátora. Nebo naopak. Tato dvouúrovňová možnost poslechu by byla velmi výhodná, protože vysílaný poměr není vždy optimální. Posloucháte-li například symfonickou hudbu v úrovni hlasitosti blížící se originálu, pak následný vstup moderátorova barytonu vás připraví, když ne o reproduktory, tak o bubínky.

 

PI – Identifikace programu je pouze interní kód umožňující přijímači rozlišovat mezi zeměmi a oblastmi a současně označuje program čtyřmístným kódem. Ten může obsahovat alfanumerickou kombinaci čísel od 0 až po 9 a písmena A až F. Stejně jako zboží v samoobsluze je každý program takto nezaměnitelně označen a tato přesná identifikace umožňuje rozeznávat stejné programy vysílané na různých frekvencích a jejich přepínání při zhoršení příjmu. Odborník podle tohoto kódu pozná mnohé přesnější podrobnosti o takto označené stanici. Některé shodně označené programy i s převážně identickým vysíláním (například Evropa 2) vás při přepnutí na jiný vysílač mohou uvést ve zmatek. Pokud přeladění na alternativní frekvenci nastane ve chvíli, kdy je na ní vysílána regionální vsuvka do programu, tak máte pochopitelně dojem, že byla naladěna zcela jiná stanici. Autorádio pak rozčileně odnášíte do opravy a zcela zbytečně. Tato situace bude u Evropy 2 změněna regionální úpravou PI. Pokud máte možnost si na svém rádiu navolit funkci Regional a učiníte tak, dáváte pokyn, aby automatika nebrala tuto změnu na zřetel a uznala PI kód za shodný. Dáváte tak najevo, že na regionální vysílače reflektujete a jejich program chcete sledovat. Pokud tuto funkci vypnete, bude automatika vnímat PI kód přesně, tedy jako zcela jiný a k přeladění nedojde.

 

PIN – Jde v podstatě o určitou modifikaci televizního VPS a jeho aplikaci na rozhlasové potřeby a možnosti. Umožňuje přijímači přesně reagovat na začátek požadovaného programu a ve spojení se záznamem jej i nahrát. Zadáván je časový údaj plus pořadové číslo dne v měsíci. Prozatím není také využíván.

 

PS – v tomto případě označuje Program Service Name čili název programu. Jde o okamžitou informaci o tom, jakou stanici jste to vlastně naladili, tedy informativní Self Promotion. V názvu může být použito pouze osm alfanumerických znaků, ale pro většinu stanic je to dostatečný prostor. Když ne pro úplný název, tak pro plně specifický zkratkový výraz zcela určitě. Nemluvě o tom, že některé stanice průběžnou změnou údajů a jejich neustálou výměnou vytvářejí cyklický PS. Podobně jako postupným promítáním statických obrázků vznikne pohyblivý film, někdy i hodně pohyblivý až akční. Tím sice tvůrci vysílání dosáhnou maximálního "zviditelnění" své stanice a upoutají pozornost posluchačů, ale současně jim vlastně trochu škodí. Velký počet nových zápisů totiž zatěžuje paměť EEPROM vestavěnou v přijímači. Ta je stavěna na určitý počet změn a teoreticky může nastat situace, kdy při častém sledování stanic, které mění PS každých několik vteřin, může po několika letech dojít i k "vyčerpání životnosti" a ke zničení paměti. Jak by dopadl případný soudní proces o náhradu škody způsobenou vysíláním, se můžeme zatím jen dohadovat. Nemluvě o tom, že pohyblivý text na displeji autorádia může snížit vaši pozornost při řízení auta. U nás je cyklické vysílání PS zakázáno a tak je v ČR možné jej zachytit jen v příhraničních oblastech, například s Polskem. PS jako údaj nemá hodnotu selektivní není určen k vyhledávání, má význam informativní.

 

PTY – Program Type, tedy typ programu, patří již k interaktivním službám RDS. Posluchač může výběrem jednoho z patnácti žánrů zadat požadavek na selekci určitých přesně specifikovaných stanic. Tím současně eliminuje z výběru veškeré stanice neoznačené tímto kódem. Automatické ladění tuneru vyhledává pouze frekvence, které hrají vaši oblíbenou hudbu nebo typ programu. Z mluvené nabídky máte možnost například volit Zprávy, Sport či Drama. Pochopitelně nikdo vám nezaručí, že právě začíná rozhlasová hra nebo sportovní přenos, pouze naladíte stanici, kde tyto pořady tvoří podstatnou část programu. V ČR je prozatím k dispozici 15 konstantních možností výběru (Zprávy-News, Běžné události-Affairs, Informace-Info, Sport-Sport, Výchovné pořady-Educate, Drama-Drama, Kultura-Culture, Věda-Science, Různé-Varied, Pop-Pop M, Rock-Rock M, Hlavní proud-M.O.R. M, Lehká klasika-Light M, Vážná klasika-Classics, Jiná hudba-Other M). Málokterá ze stanic ovšem této nabídky využívá, většina se ukrývá za žánrem Pop. Na některých zahraničních stanicích je tento tematický údaj aktuálně měněn dle právě vysílaného žánru. Nabídku lze rozšířit, protože celkově je k dispozici 30 míst plus jedno pro tísňová hlášení za výjimečných okolností. Zde lze například vysílat výstrahu před událostmi způsobující nebezpečí všeobecné povahy. Americká obdoba RDS, označovaná RBDS, kde ono písmeno navíc zastupuje výraz Broadcast, již využívá všech 31 míst. U nás mimo běžných rubrik 1 až 15, využívá sedmadvacítku s označením GOLD rádio Limonádový Joe. Některé tunery jsou schopny tento údaj na displeji zobrazit a některé nikoli. Zkuste ten svůj.

 

RP – Radiopaging neboli jednosměrný přenos upozornění nebo alfanumerických zpráv. Upozorňující pískání nebo jiný signál může být doplněn zprávou 10 nebo 18 čísel, případně alfanumerickou zprávou s obsahem až 80 znaků. To vše poskytuje drobná krabička s displejem. Radiopaging využívá existující sítě VKV vysílání, proto není nutno budovat vlastní vysílací síť. Tím se pochopitelně zvyšuje dosah a snižují náklady.

 

RT – Jedna ze známějších funkcí RDS, radiotext, je funkční většinou u novějších domácích přístrojů, které mají dostatečně kvalitní displej. Pro poměrně rychle proplouvající alfanumerické údaje je třeba vyšší rozlišitelnost a větší velikost písmen. Bodové displeje jsou schopny zobrazit i malá písmena, která radiotext může obsahovat. LCD displeje vše mění na majuskule neboli kapitálky, tedy velká písmena. Větší problém nastane, když některá stanice vysílá RT rychleji, než stanoví norma a váš přístroj nemá vyrovnávací paměť. Text pak přeskakuje, je obtížně čitelný nebo dokonce nečitelný. V autorádiích není Radio Text umožněn z důvodů nevhodného rozptylování řidiče a tím snížení bezpečnosti. Uvažuje se zde o využití syntezátoru řeči a akustický přenos. Pokud by na mne však někdo začal nečekaně hovořit v prázdném vozidle, okamžitě uvádím auto do smyku a zešedivím.

 

TA – Přijímač dostává signál, že je právě vysíláno dopravní hlášení, přeruší reprodukci a přepne na toto vysílání. Tedy zčistajasna zmlkne magnetofon či CD přehrávač a dozvíte se většinou důležité údaje o situaci na silnicích a dálnicích. Často také v tuto chvíli nelze přeladit. Po skončení hlášení přijímač automaticky přepne zpět na původně poslouchaný program. Při těchto nečekaných vpádech do soukromí je dobré si uvědomit, že tyto informace vám mohou ušetřit čas i jiné výdaje. Případně újmu na zdraví, v lepším případě duševním.

 

TDC – Transparentní datový kanál přenáší signály určené pro zobrazování na televizní obrazovce, obdobně jako teletext. Mohou být předávány grafické informace a například počítačové programy či data neurčená k zobrazování na běžných displejích.

 

TMC – Kanál dopravních zpráv se liší od TA tím, že nepřepíná vysílání na zprávy o dopravě, ale tyto údaje přímo obsahuje. Přenáší je ale v kódované podobě, tedy přístupné pouze pro někoho.

 

TP – Tento signál je na displeji indikován ve chvíli, kdy byla naladěna stanice, v jejímž programu je vysílání dopravních informací obsaženo. Má tedy povahu pouze dvoupolohovou ano/ne, existuje/neexistuje. Problém je, že některé stanice vysílají TP, ale již nepředávají přepínací pokyn TA. Bez něho přijímač není schopen na dopravní hlášení přepojit a tak nastává velmi problematická situace, když vysílače inzerují TP službu a ta není prakticky dostupná a plně využitelná. Hudba z kazety či CD se nepřeruší i při sebedůležitějším hlášení. V připojeném přehledu vysílačů si proto všímejte i nabídky TA, nejen TP. V normě tato součinnost sice není požadována, praktický výsledek však potom není příliš funkční. Mimochodem ČSN EN 50067 pojednává o RDS v maximální úplnosti a přesnosti, jak se ostatně na normu sluší a patří. Proto zájemce o získání hlubšího přehledu odkazuji na její text.

« Zpět | Tisk