A A A

Mezi techniky převládá přesvědčení, že vhodnější je vypínat televizor pouze dálkovým ovladačem, protože obvody jsou částečně pod napětím a při zapnutí nedochází k takovým proudovým rázům. Z praxe je totiž známo, že k největšímu počtu poruch dochází především při zapnutí nebo vypnutí, kdy jsou elektronické obvody po určitou dobu vystaveny několikanásobně vyššímu proudovému zatížení než při běžném provozním režimu.

 

Jak to funguje?

Než na otázku položenou v titulku odpovím a vzhledem k tomu, že bych rád tuto problematiku alespoň trochu osvětlil, začnu poněkud zeširoka technologií nových TV přijímačů. V současných modelech nejprodávanějších evropských výrobců (Philips a Sony) jsou používány speciální jednoúčelové procesory a další zákaznické integrované obvody střední a vyšší hustoty integrace. Jsou to například čipy, které "se starají" o ovládání, ladění, dekódování a správné podání barev, nastavení geometrie obrazu, dále jsou to např. dekodéry stereofonního zvukového doprovodu, obvody zvukových surroundových systémů (Dolby Pro-Logic) a multijazyčné dekodéry teletextu s pamětí (pro stránky textu) různé kapacity. U přístrojů vyšší kategorie se pak přidají především obvody zpracování 100Hz obrazu s možností různých digitálních režimů (PIP, PAP, Multi PIP, Zoom, Wide, Still...) a další. Některé generace současných TV přijímačů již zpracovávají určitou část obrazového i zvukového signálu v digitální formě a ke konverzi na analogový signál dochází až v oblasti obvodů zesilovačů RGB a zesilovačů zvuku. Všechny tyto speciální obvody spolu komunikují po sběrnici I2C bus, což je jakási elektronická páteř s míchou, a jsou řízeny hlavním systémovým procesorem (mozek), který jim také dodává potřebná provozní data. Systémový procesor obsahuje paměť ROM (např. 4 Mbity), v níž je uložen hlavní řídicí program (ladění tuneru, tabulka frekvencí-kanálů pro různé standardy, multijazyčné menu pro ovládání atd.). Na procesor je také připojena externí paměť, obvykle typu NVM - Non Volatile Memory - EEPROM (např. 16 kbitů), která má velmi důležitou vlastnost: i po vypnutí televizoru všechny uložené informace drží a nepustí... Paměť NVM obsahuje data pro základní nastavení hlavního procesoru a pro další obvody připojené na sběrnici I2C bus, dále údaje o uložených předvolbách (číslo kanálu, zvuková norma...) a všechna uživatelská nastavení (hlasitost, jas, kontrast...). Přímo na hlavní procesor bývá také připojen přijímač dálkového ovládání a dále jedna až tři multifunkční LED diody. Ty blikáním potvrzují přijetí kódu vyslaného dálkovým ovladačem, signalizují stav přístroje (například režim Standby-vypnuto dálkovým ovladačem) nebo přítomnost stereofonního/duálního signálu. Při eventuální závadě potom určitým počtem bliknutí, tzv. chybovým kódem (v servisním manuálu je uvedena kódová tabulka) informují technika o oblasti, ve které došlo k poškození. Tento kód může napovědět, zda je závada na sběrnici I2C, v oblasti NVM paměti, subprocesoru, dalších obvodů připojených na sběrnici nebo zda například není vadné vertikální vychylování. Zde je nutné zmínit, že zdaleka ne všechny závady vzniknou v oblasti, která je detekovatelná těmito digitálně komunikujícími obvody.

 

Nyní si stručně popišme, co se stane po zapnutí TV přijímače hlavním síťovým vypínačem. Řídicí procesor i ostatní obvody jsou "prázdné", nemají pracovní data k dispozici. Nejdříve nastartuje zdroj a dodá všechna potřebná napětí, především "hlavní" napájecí napětí (135 V). Po jeho spuštění jsou hlavní procesor a některé další obvody automaticky resetovány, aby se mohly nastavit do výchozí polohy. Procesor dle instrukcí řídicího programu nejprve naváže komunikaci s externí pamětí NVM, do své pracovní paměti nahraje data a po sběrnici I2C bus započne komunikaci se všemi dalšími připojenými obvody. Ty mu ihned odpovídají a tak hlásí, že jsou funkční. Procesor postupně začne po sběrnici posílat pracovní data pro jejich nastavení (například geometrie obrazu, podání barev, hlasitosti...). Po určité době je tak řádně konfigurován celý televizor, tedy počet a typ vstupů a výstupů, základní standardy (B/G, D/K, případně jiné), znakové teletextové sady, také jazyk menu na obrazovce a všechny obvody již obdržely platná data. Potom hlavní procesor zkontroluje správnou funkci rozkladových obvodů a nakonec vypne umlčovače zvuku a obrazu. Při tomto nastavování zůstává obrazovka tmavá, aby nedošlo k zobrazování šumu nebo neřízených signálů, umlčeny jsou i zvukové obvody. Pokud procesor zjistí nějakou závadu v obvodech rozkladů, ihned TV přijímač vypne do režimu Standby.

V případě, že televizor vypneme pomocí dálkového ovladače do stavu Standby, je zdroj a část obvodů stále pod napětím. Rozkladové obvody jsou vypnuty, zvukové a obrazové obvody nečinné, procesor odpočívá v jakémsi klidovém režimu, kdy hlídá, zda senzor dálkového ovládání nepřijal povel k zapnutí přístroje. Běžná spotřeba TV přijímače se v tomto režimu pohybuje dle typu šasi od asi 0,5 do 9 W.

Na tomto místě si musíme uvědomit, že polovodičové obvody a paměti obecně jsou citlivé na výboje, přepěťové špičky nebo také na svody a zkraty. A zde můžeme nalézt jednu z odpovědí na úvodem položenou otázku. Pokud máme přístroj ve stavu Standby, je neustále spojen s napájecí sítí, jeho obvody jsou pod proudem a eventuální přepěťové špičky, které vznikly například indukcí do nadzemního vedení po výboji blesku, mohou proniknou až do přístroje a způsobit třeba vymazání nebo přepsání dat některého procesoru, integrovaného obvodu nebo určité oblasti paměti. Potom podle toho, která oblast dat byla poškozena či přepsána, nelze přístroj třeba zapnout, není možné ovládat některé funkce nebo je obraz geometricky zkreslený a podobně. Napěťové špičky mohou vznikat i při spuštění nebo vypnutí neodrušených blízkých velkých spotřebičů, například motorů nebo transformátorů (indukčností). Tyto poruchy můžeme vyloučit instalací přepěťových ochran a filtrů. Pro zajímavost bych rád uvedl, že před časem jsme provedli zkušební měření před zřízením počítačové sítě na našem pracovišti a speciální měřicí-registrační přístroj během asi 12 hodin zaznamenal čtyři přepěťové špičky s napětím výrazně přesahujícím 800 V.

Konstruktéři televizorů musí při zrodu nového modelu dbát na mnoho věcí, mimo jiné i na odolnost právě proti kolísání napětí nebo proti běžným přepěťovým špičkám. Moderní TV přístroje mají vstupní obvody a obvody zdrojů provedeny tak, že jim běžné přepěťové špičky nemohou způsobit žádnou újmu. Potíž ovšem může nastat právě při výbojích blesku, kdy napětí dosahuje až několika tisíců voltů.

Obvody televizorů jsou vlastně určitým způsobem podobné obvodům osobních počítačů. Pokud jste někdy nechali svůj PC zapnutý do druhé dne, možná jste se poté setkali se stavem, kdy nelze nic ovládat, klávesnice ani myš nereagují, počítač je "zamrzlý", ale po vypnutí a opětném zapnutí je všechno v pořádku. Z pamětí se celý program nahraje znovu do procesoru, a pokud nebyl poškozen, vše řádně funguje. U TV přijímačů je to podobné. Pokud ho vypnete a po chvíli opět zapnete hlavním síťovým vypínačem, způsobíte tím vlastně nové načtení programu z paměti do hlavního procesoru a dalších obvodů, takže vše může začít opět pracovat. V případě, že došlo k poškození dat v paměti NVM, přístroj obvykle částečně nebo zcela nefunguje, potom je, bohužel, nutné ho dopravit do autorizovaného sevisu. Pouze tam totiž mají k dispozici úplnou servisní dokumentaci pro různé typy přístrojů a pouze tam mají možnost objednávat originální náhradní díly, jsou vybaveni potřebnou měřicí a testovací technikou a konečně technici-specialisté byli odborně vyškoleni a mají potřebnou kvalifikaci a znalosti. Současné televizory jsou natolik složité, že větší opravy se téměř výhradně provádějí v servisních opravnách vybavených patřičnou měřicí a testovací technikou.

 

Takže: raději vypínat ...

A proto si nyní musíme vybrat jedno ze dvou zel. Já doporučuji to, dle mého názoru, menší, totiž vypínat na noc TV přijímač hlavním síťovým vypínačem. Přístroj je potom galvanicky zcela oddělen od síťového napájení, nespotřebovává žádnou energii a žádné přepěťové špičky přicházející ze sítě ho nemohou nijak ohrozit (pouze výboj blesku, pokud nemáte přepěťové ochrany).

 

... ale

Poněkud odlišná situace je u nových šasi, uvedených na trh na přelomu let 1997-1998, kde je vše konstrukčně provedeno jinak. Základní požadavek ještě méně zatěžovat životní prostředí, dále zmenšit spotřebu energie a zabezpečit přístroj ještě dokonaleji proti případným přepěťovým špičkám vedl k tomu, že nyní je v přístroji zabudován oddělený pulzní zdroj 5 V pouze pro napájení hlavního procesoru, NVM paměti a senzoru dálkového ovládání. Zapnutí a vypnutí přístroje se potom děje přes procesorem spínané relé a ostatní obvody přístroje jsou zcela odpojeny. U tohoto šasi činí spotřeba v režimu Standby méně než 1 W. Je zřejmé, že u těchto nejnovějších šasi již výše uvedené doporučení na vypínání není až tak aktuální.

 

 

Něco z odborného "zákulisí"

Musíme si uvědomit, že je už bohužel pryč doba, kdy vám na vašem černobílém miláčkovi začal skákat obraz, vy jste tudíž zavolali opraváře, ten přijel, vyměnil elektronku PCL 802, za opravu jste zaplatili 61,80 Kčs a na nějakou dobu byl zase pokoj. Nyní se veškeré opravy software TV přijímačů provádějí tak, že na sběrnici I2C přes speciální interface připojíme počítač a postupně zkontrolujeme, zda všechny obvody komunikují, zda je přístupná paměť, dále zda nedošlo k poškození dat v paměti NVM, zda je správně nastavena základní konfigurace přístroje a pod. Pomocí počítače můžeme do paměti snadno nahrát nový program nebo pouze pozměnit některá data nebo si program prostě uložit na harddisk počítače a mít ho tak kdykoli k dispozici, pokud se "něco stane".

Něco z odborného "zákulisí". Na obrázku 1 vidíte vnitřní části a elektronické obvody (tzv. šasi) současného TV přijímače střední kategorie (SONY KV-29X5K). Na první pohled se zdá, že celková velikost šasi a složitost elektronických obvodů je podobná tomu u černobílých přístrojů, avšak není tomu tak. V elektronice je ukryto mnoho funkcí a příjemných vlastností (ale jejich výčet by byl předmětem jiných článků). U tohoto modelu - jako u všech současných přístrojů - se již většina základních nastavení provádí právě dálkovým ovladačem. Pomocí speciálního kódu může servisní technik vstoupit do tzv. servisního režimu TV přijímače a postupně komunikovat, jemně a přesně nastavovat, přepínat a ovládat velké "množsTVí" různých funkcí a vlastností. Tam se, například, může také dozvědět přesný počet hodin, po které byl přístroj v provozu.

Hlavní plošný spoj bývá konstrukčně proveden jako jednostranný s využitím drátových propojek, u přístrojů vyšších kategorií bývá obvykle oboustranný. Montáž komponentů a součástek je smíšená, to znamená, že ze strany spojů je obvykle použita tzv. plošná montáž (nevýkonové polovodiče, pasivní prvky, integrované obvody) a na straně druhé je vše ostatní. Montáž se provádí na automatických linkách osazovacími automaty, pouze několik velkých dílů se nakonec osazuje manuálně (VN trafo, velké elektrolytické kondenzátory, atd.). Samozřejmostí jsou mezioperační kontroly, kdy kamery ve spojení s počítači automaticky kontrolují přítomnost a přesné usazení jednotlivých obvodů a komponetů, dále speciální měřicí automaty, které pomocí jehlových kontaktních sond umístěných na testovacích místech provádějí funkční kontrolu, případně i přednastavení jednotlivých karet, bloků a modulů.

Na dalších obrázcích vidíte ukázku servisního menu TV přijímače nejvyšší kategorie (SONY KV-32FD1K) tak, jak ho má technik k dispozici. Servisní menu je rozděleno na jednotlivých stranách, které slouží pro zobrazení a nastavení určitých vlastností a činností. Na úvodní straně jsou uvedeny typ šasi, datum vzniku a verze použitého softwaru, cílová oblast, pro kterou byl přístroj vyroben a další informace. Můžeme zvolit stranu, kde se provádí základní inicializační nastavení nebo vybrat zobrazení pro nastavování jednotlivých obvodů (geometrie, barvy, stereofonní dekodér, ...) nebo také zobrazit počet provozních hodin a mnoho dalších údajů.

Na obrázku 2 je uvedena základní konfigurace tohoto přístroje a jeho vybavení. Určitě správně tušíte, že totožné šasi se obvykle používá ve více typech televizorů. Toto šasi je ovšem potom osazeno některými odlišnými obvody, bloky a moduly. Pomocí programu se následně "pouze" systémovému procesoru sdělí, co všechno je v přístroji osazeno a o co se má starat. Je zřejmé, že pokud v přístroji nejsou např. osazeny obvody stereofonního dekodéru NICAM, ani po eventuálním přepnutí nemůže tento neexistující systém začít fungovat. Naopak, systémový procesor začne tento obvod "hledat", a protože ho nenalezne, ohlásí chybu a vypne přístroj.

Na obrázku 3 je zobrazen seznam polovodičových obvodů připojených na sběrnici I2C, které je možno dále ovládat a nastavovat. Vidíte, že takových obvodů je u tohoto šasi dokonce 10. Celkový počet položek, které můžeme u tohoto šasi jemně nastavovat, činí 556, počet přepínačů a spínačů, kde je možno zapínat nebo vypínat různé funkce, vlastnosti, modifikace a odlišnosti dle konkrétního modelu přístroje, je v tomto případě 64.

Pokud postoupíme dál a zvolíme například obvod pro nastavení geometrie obrazu (obrázek 4), obraz postupně roluje a zobrazuje další a další položky určené k nastavování. Technik má potom možnost nastavovat až 53 různých položek. Na pravé straně v závorce jsou zobrazeny hodnoty nastavení jednotlivých parametrů. Na obrázku vidíme pouze horní část, kde můžeme nalézt položky pro nastavení vertikální velikosti obrazu, centrování, linearity, S korekce, prohnutí horních a spodních rohů, lichoběžníkovitosti, atd.

Z dálkového ovladače je také možné přímo zadat až 99 speciálních TT kódů, které okamžitě, automaticky provedou určitá nastavení, přepnutí, přepsání dat, inicializaci dat v určitých obvodech a podobně.

V případě vzniku eventuálních poruch v obvodech přináležejících ke sběrnici I2C jsou tyto chyby zakódovány a zapsány do paměti TV přístroje (obrázek 5). Servisní technik potom může tyto chyby vyvolat, zobrazit, a tak snadněji zjistit možnou oblast potíží.

Je přirozené, že u přístrojů standardní kategorie jsou počet i celkové možnosti nastavení úměrně menší.

Na závěr bych chtěl také vysvětlit, proč je toto servisní menu dostupné pouze servisním technikům. Pokud někdo s nedostatkem znalostí náhodně nebo omylem přepne nějaký důležitý signál nebo zadá špatný TT kód, může se stát, že přepíše určitou oblast dat v paměti, v některém integrovaném obvodu nebo vypne barvy, vypne některé funkce, které se již nezobrazí v uživatelském menu a nebude dále možné tyto využívat a podobně (ekvalizér, PIP, PAP, pootočení obrazu, vstupy scart, atd.). A opačně může také procesoru oznámit - změnit, že v přístroji jsou také obvody PAP (obraz a obraz), které tam fyzicky ovšem nebyly osazeny. Procesor potom po zapnutí bude chtít s těmito obvody navázat komunikaci, žádnou odpověď nedostane, po určité době zafungují ochrany a přístroj se automaticky vypne. Pokud dojde k neuváženému, náhodnému přepnutí některé funkce, obraz může pohasnout, v servisním menu se již nelze bezpečně pohybovat a provést opětné správné nastavení. Potom již nezbývá nic jiného než vyhledat odborný servis. Tam musí nejprve nahrát nová správná data, a potom provést kontrolu a kompletní softwarové dostavení všech obvodů, a to určitě zabere nějaký čas a hlavně - stojí to peníze. A to jsme se již dostali jinam, takže o tom až někdy příště.

« Zpět | Tisk